Z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen, že hypersoustředění na počítačové hry a blikající displeje moderních strojů jednoznačně zhoršuje následně příznaky ADHD. I když je pro ADHD mozek velmi atraktivní hraní her a sledování akčních filmů, ve finále je toto jednání alespoň pro mne škodlivé.

Narazil jsem na internetu na výzkum trvající dva roky. Zkoumány byly děti ve věku patnáct a šestnáct let. Tyto děti nevykazovaly žádné znaky ADHD. Následně byly dotazovány na míru své pozornosti a příznaky ADHD a na užívání televize a počítače.

Z dvouletého výzkumu vyplynulo, že děti, které velmi intenzivně používají počítač a sledují televizi či jiné monitory jako tablet, mají dvakrát větší pravděpodobnost výskytu symptomů ADHD.

Mluvím o tom z důvodu, že se dříve nevědělo, jestli ADHD je způsobeno moderními technologiemi, nebo jsou děti s ADHD těmito technologiemi více přitahovány.

Osobně si myslím, že se opět jedná o kombinaci – došel jsem již k poznání, že žádný extrém nebývá správně. Takže děti se sklony k ADHD mají větší sklony hrát hry a sledovat televizi, protože se pro náš mozek jedná na první pohled o ideální stimulaci. Jde o rychle se měnící obrázky, na které je třeba se hodně soustředit a to ADHD mozku vyhovuje pro stav přepnutí se do hyperpozornosti.

Vydržel jsem hrát hry jako jednu z velmi mála činností a můj sen bylo strávit u her co nejvíc času. Protože jak jsem se dozvěděl, mozek ve stavu maximální pozornosti na danou chvíli v podstatě odpočívá. Přemýšlení o minulosti a budoucnosti, které mi neustále probíhalo hlavou, v nabalujících se kolotočích myšlenek, je v podstatě pro mozek enormně náročné.

Zato taková počítačová hra vyžaduje maximum soustředění pokud se jedná o FPS – First Person Shooter, které jsem měl velmi rád. Netušil jsem, že můj mozek odpočívá při tomto typu soustředění a že takto vydržím mnohem déle.

Jenže jak ukazují výzkumy, a co osobně u sebe pozoruji již dlouhodobě, co šlo nahoru, musí dolů, jak říkají v USA. Takže pokud mozek přetěžuji dlouhodobě sledováním velmi podnětných akčních filmů či hraji počítačové hry, mozek se adaptuje ještě více na tento typ činnosti a následně není schopen se soustředit na obyčejné činnosti, kde nedostává téměř žádnou stimulaci – například na umývání nádobí.

Samozřejmě pak takovou činnost vyhodnotí jako enormně nezábavnou a udělá cokoli, předloží jakýkoli nápad a jakoukoli záminku, aby nemusel umývat nádobí. Jít s košem. Jít do práce a dělat nudnou stereotypní činnost.

A tak si v současnosti ordinuju maximálně pět hodin denně u počítače – dávám si mezi činnostmi pauzy, kdy uklízím a baví mě to.

Ale sám nevím co je ideální pro malé dítě s ADHD – maximálně omezovat? Omezovat jen částečně?  Navíc já osobně jsem ještě zdeformován tím, že jsem vždy chtěl s informačními technologiemi pracovat.

Pokud ale dítě přímo nesměřuje k tomu stát se programátorem, systémovým administrátorem nebo nechce dělat počítačovou grafiku, asi bych dítěti s ADHD omezoval přístup k superstimulujícím hrám a mnohahodinovému sledování akčních filmů. Ale sám vím, jak to pro mne, jako dítě, bylo těžké a navíc byla jiná doba. Moderní technologie nebyly tak nezbytné pro sociální život dítěte.

Ale možná již nyní pro mnoho dětí nejsou moderní technologie tak atraktivní, protože jsou všude. V naší rodině má syn pohádky na tabletu omezeny zhruba na hodinu denně, většinou však na méně. Je hodně venku, běhá, vybíjí energii, hraje si, učí se a díky ženě tablet skoro nevyžaduje. Občas ale povolíme, protože je náročné celé dny zabavovat tříleté dítě, které ještě neumí číst.

Kdo ví, kam doba dojde. Tisíce zpráv denně? Tisíce projetých postů na sociálních sítích denně? Desítky přečtených článků denně? Neustálé emaily? Notifikace? Nebude pak porucha pozornosti u všech lidí díky tomu, kolik musí mozek zpracovávat informací a jak je u činnosti rušen?

Vypnuli jsme televizi, přestal jsem úplně hrát hry, syn hraje hry jednou za měsíc, žena vůbec. Hledám si dokumenty a informace o tom, co mne právě zajímá a omezuji počítačování, přestože ho mám pořád rád.

Komentáře

David Strejc

V Rusku jsem nebyl, ale za svých 35 let jsem už něco viděl. Mám dvě skvělé děti, rád nosím malého v Manduce, mám diagnostikované ADHD a GAD, ale konečně žiju.