Otevřený dopis pánům miliardářům. Stejně hodíte krovky.
Dobrého dne milý páni miliardáři, stejně hodíte krovky. A na smrtelné posteli budete plakat, proč já jsem jen honil mamona po louce a nehonil jsem
Dobrého dne milý páni miliardáři, stejně hodíte krovky. A na smrtelné posteli budete plakat, proč já jsem jen honil mamona po louce a nehonil jsem
Jednoduchá hádanka v titulku mého blogpostu. Mám následující filozofii. Existují lidé, kteří dělají ZA peníze. Dělají to, co jejich duše potřebuje. Můžeme tyto lidi nazvat
Strach je nástroj jak je ovládat, aby nakupovali. Strach je nástroj, jak ty dole držet dole. Bez strachu nejsou peníze pro velkopány u moci, kteří sami mají mnohdy ty největší strachy. A proto touží po moci.
Konečně jsem bohatý a to nemám miliony na kontě. A přesto jsem mnohem bohatší, než páni miliardáři, kteří se někam honí a ani neví kam. Já mám totiž narozdíl od nich čas. Chudák Elon Musk – spousty peněz a žádný čas.
Strach o peníze vyhovuje – vyhovuje bankám, pojišťovnám, majitelům systému, investorům a lidem, kteří vědí. Ti strach o peníze nemají. A tak generují další miliardy na svá bankovní konta. Ale co my?
Jak říká Kiyosaki – pryč z krysího závodu. Ale jak? Kudy se krysa nejlépe dostane z neustálého kolotoče – do práce, zaplatit účty, vyzvednout děti ze školy, napsat úkoly, hurá do práce. Už je pátek? Hurá na dovolenou, ze které se musím dva týdny zotavovat po návratu do kolotoče práce. A nezapomenout si koupit byt v paneláku v Praze za sedm milionů. Kde na to ale vzít?
Že to nejde? Nebo vám jen pečlivě naučené mechanismy v mozku říkají, že to nejde. Ovládá vás strach, a tak zůstáváte na stejném místě a to jak pracovně, tak v životě a divíte se, že vám není lépe a nejste šťastnější? Čtěte.
Trápil jsem se a neposlouchal. Neposlouchal jsem sám sebe kvůli strachu, že nejsem normální. Ano – nejsem normální – nehodím se do takzvané normální společnosti. Musím pro sebe najít jinou cestu, než je ta klasická normální. Až když jsem si uvědomil, že se nemám cpát tam, kde mi to nedělá dobře, začalo mi být dobře.
Stačí si přečíst náš jednoduchý návod a bohatství vás nemine!
Kdysi mi máma říkala – víš Davídku, v tom socialismu to bylo takové klidné. Sice jsme toho moc neměli, ale nebylo to jako teď.