Jdeme podél plotu. Je mi tak pět možná čtyři roky a vedeme s tátou filozofické diskuze ostatně stejně jako celý život. A když říkám – já bych chtěl vědět, co je to za keř, co tu roste. Táta odpovídá – a kdo je to JÁ? A tato otázka mi změnila život. Proto si téměř přesně pamatuju místo a čas, kdy byla vyřčena. Následovalo pak malé filozofické školení od táty. Jsi ty tvoje ruka? Viděl jsem film, kde byla jen mluvící hlava a taky říkala – JÁ.
A mysl čtyřletého dítěte byla navždy ovlivněna. A hledání JÁ začalo. A tak jsem se propracoval ke studiu náboženství, budhismu, historie – jednoduše nasaju cokoli, abych zjistil, kdo nebo co je to JÁ.
A pak přišly meditace. A hledání a hledání. Spirituální otázky – odkud se bereme? Kam jdeme? Kdo je to JÁ?
Když teď sedíte a čtete tento text? Kdo ho ve vaší hlavě odříkává? Když zavřete oči a pomyslíte si “nahlas” – tygr. Kdo řekl slovo tygr? Slyšeli jste ho? Někdo ho přece řekl, ne?
Když se začnete hluboce zabývat touto otázkou, sama vás přivede na cestu. A pro mne tato cesta vedla k téměř plnému osvobození. Dnes jsme z domu vyhodili další chemikálie, oblečení, starou elektroniku – jsme téměř na úplném minimalismu.
Protože skutečné JÁ, které se narodí, není ředitel, CEO, CFO, HR, není ani lidský zdroj. Není popelář, uklizečka, vězeň.
A hlavně – odkud se to čisté JÁ, které se narodilo, bere? A proč sem přišlo?
Když se na minutu u čtení tohoto textu zastavíte a položíte si tuto otázku, už nikdy nebudete stejní. Je to nasazený brouk do hlavy, který hlodá a vrtá a hledá – kdo je to JÁ? Odkud se JÁ bere?
Troufám si říct, že JÁ – ano JÁ – jsem našel již svoje vysvětlení a svůj filozofický směr, který je mi nejblíže a nejlépe právě pro mne funguje.
Jak jste na tom vy?
Potřebuje vaše JÁ hromadit, protože si myslí, že se vzalo odnikud a po smrti se uloží opět do věčného nic?