Čas jsou přeci peníze ne?
Bohatí, slavní, chudí – ti všichni jen v nějakém poměru mění svůj čas za peníze. A proto jsme v naší rodině přišli na to, že čas je lepší než peníze.
Mít čas jeden na druhého. Mít čas na děti. Jsem moc vděčný, že si teď také moje žena uvědomuje, že je mnohem důležitější investovat čas do sebe a svého rozvoje namísto běhání z práce a do práce. Z kanceláře a do kanceláře.
Jak to děláme?
- Kancelář máme 20 sekund z ložnice – možná 10, takže šetříme spousty hodin cestování
- Šetříme za benzín, šetříme čas v zácpách, šetříme čas v MHD – není proč cestovat do takzvané práce
- Šetříme čas, protože nebereme zakázky, které nemají smysl – jsme vlastními pány a nemusíme tak dělat pro ty, kteří si s námi nerozumí – zlaté pravidlo 80/20
- Máme čas na děti a tím si uvolňujeme čas do budoucna, protože se dětem věnujeme hodně – věříme, že se náš takto investovaný čas vyplatí
- Čím dál více investujeme čas do sebe – meditace, relaxace a osobnostní rozvoj – zábavně strávený čas
- Neplýtváme časem u televize, protože televize je zhouba – démon v krabiččce, který diktuje lidem, co mají nakupovat a snaží se s nimi vyměnit film za nákup nesmyslného výrobku z reklamy nebo dělá reklamu politikovi ABC
Celá tato vize je shrnuta v knize Čtyřhodinový pracovní týden. Jde o to najít si limit. Dostatek. Kdy mám dost? Proč chtít víc? A čeho víc? Není lepší pracovat méně a mít více času?
Za mne žíjeme tak skvělý a nádherný život, že takovýto život přeji všem bytostem. Vůbec nejsme dokonalí, ale máme čas, chuť a hlavně dost času na zlepšování se. A v pracovně mám nádherné ticho. Žádné hučení počítačů, žádný šrumec openspacu.
Čas je víc než peníze. Protože čas je to jediné, co vám na této planetě patří – kromě vašeho těla. Jak říkám – ani ty trenky si s sebou nevezmu až odejdu kamsi.