Mám a měla jsem ho možná ještě větší než měl David. Uvědomění si sama sebe prostě bolí a já se rozhodla to napsat, aby se mi ulevilo.
Nikdy jsem nebyla líná. Vlastně jsem byla velmi pracovitá. Od 14 let jsem po brigádách vydělávala. Pracovala jsem jako servírka, pokladní v supermarketu, trhala jsem jahody na poli. Na vysoké škole jsem také pracovala. Nejdříve jako operátorka, pak marketigová specialistka v OMV až jsem to dopracovala k velké marketingové manažerce v různých společnostech. Mimochodem na Novém Zélandu jsem pracovala jako uklízečka.
Byla jsem hnaná strachem. Strachem o peníze, o prestiž, o to, jestli budu mít vždy dostatek. A taky mám. Dneska vlastně mohu ovládat také strachem. Já mám přece ten dům a ty děti a David nemá naprosto nic. Jo jasně, děti jsou také jeho, ale komu dá stát děti do péče, když se půjde k soudu? No, asi spíše mě, protože David byl 3x v Bohnicích. A kam půjde David bydlet, když ho vyhodím? No to taky nevím. A tak jsem si pomalu začala uvědomovat sama sebe.
Vždyť já mám vlastně největší strach a včera, když jsem některý dostala do vědomí, jsem si uvědomila z čeho.
Můj strach je ze samoty, neuznání ostatními, z toho, že nejsem dost dobrá. Z toho, že mě lidi nebudou mít rádi.
A víte, co se stalo, když jsem si to uvědomila? Ještě stále se mi klepou prsty, když toto všechno píšu, ale rozhodla jsem se to dostat ven. Ven z těch zdí.
Snažila jsem se být lepší než ostatní a dokazovat jim, že já na to mám. A tak začínám pomalu zpracovávat všech 7 smrtelných hříchů: pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost. A je to fakt velmi náročné, protože za ten dlouhý život se nastřádalo tolik věcí, které tyto hříchy podporovaly.
A víte, které strachy jsou podle mě nejhorší. Ty, které nejsou vidět a schovávají se.
A proč si na pomoc nevezmu psycholožku? Protože jsem ještě neviděla psychologa bez strachu. Takže jsem na to já a pomáhá mi můj muž a moje děti.