Nutno podotknout, že nejsme zcela normální rodina, jsme trochu zrychlení, mluvíme pravdu a nemáme potřebu se dělat lepšími než jsme, také rádi čteme a studujeme a to vlastně denně. Před narozením Dominika jsem 2x potratila. Nebylo mi z toho vůbec dobře. V nemocnici se mladá paní doktorka divila, že nechci, aby kyretáž prováděla ona. Já se o sebe prostě bojím. A tak ji provedl doktor. Vše dopadlo dobře a já začala hledat, co by mi mohlo pomoci.
Tenkrát jsme se dívali na nějaké pořady o stravě a už si přesně nepamatuji, co všechno jsme viděli, každopádně moje maminka mi poslala tenkrát elektronicky knihu Zázračná detoxikace. Kniha mě naprosto pohltila. Ze dne na den jsme s mužem přešli na raw stravu. Čistící procesy, které tělo začalo dělat byly velmi náročné. Ale dneska se tomu jenom směju. Asi půl roku jsem trávila na záchodě kratší dobu než je obvyklé. Takovou rychlost by nikdo, ani moje tělo, nečekal. 🙂
Prošla jsem si stavy deprese, kdy mi chyběl cukr. Nutno podotknout, že jsem po 3 měsících na této stravě otěhotněla. Trochu jsem se bála, tak jsem začala zařazovat některé potraviny, vajíčka, vařené obiloviny a na konci těhotenství i rafinovaný cukr (ten jsem po porodu zase vysadila) a sýr. Přesněji vyjádřeno jsem jedla velké množství ovoce (chyběl mi cukr), zeleninu, ořechy, semínka, ale zároveň jsem přidávala cca 1x měsíčně maso, sýry a vejce.
Zpětně hodnotím, že tím, že moje tělo bylo velmi vyprahlé po zdravé stravě, tak by se vůbec nic nestalo, kdybych zůstala na raw stravě. Ale ono si asi nakonec samo řeklo, co potřebuje.
Co si myslím, že je důležité o stravě vědět:
1. je důležitá – naše tělo se skládá z buněk, které chtějí být vyživovány. Věřím, že existují brethariáni, ale nemyslím si, že je potřeba dosahovat absolutna. 🙂
2. existuje mnoho výživových směrů, každý je na něco jiného
3. pokud se nestuduje společně s tělem ještě mozek, tak vám jenom strava nepomůže
4. silou vůle můžete stravou ovlivnit opravdu hodně. Vyléčit se ze spousty nemocí. Některé publikace uvádí vyléčení i z rakoviny. Já na vlastní oči viděla: vyléčení ekzémů, bolesti zad, ostruh na patách, zlepšení vlasů, vymizení problémů se žaludkem, odstranění plynatosti, snížení hmotnosti, snížení kazivosti zubů a asi další na které si v tuto chvíli nevzpomenu)
Raw strava
Přechod na raw stravu byl rychlý. V tu dobu se mi naprosto prozářily oči,zlepšila se kůže. Ale tím, že jsem stejně jedla velké množství sladkého ovoce (chyběl mi cukr), tak jsem přetěžovala slinivku. Ale rozhodně méně, než lepkem a polysacharidy či disacharidy. Tělo se dostatečně vyčistilo. Zpětně si nemyslím, že je potřeba na této stravě trávit celý život. Ale je to každého věc.
Vegan diet
Veganská strava je celkem zajímavá. Když do ní proniknete, tak zjistíte, že můžete jíst opravdu zdravě bez masa, mléka, vajec. Myslím si, že být veganem je někdy v dnešní době náročné. Upozorňuji, že spousta doktorů se této i raw veganské stravy bojí, protože s ní nemá zkušenosti. Ale pokud nastudujete, tak vám nebudou chybět žádné vitamíny a minerály. Každopádně těm co studovat nebudou a přejdou na vegan stravu z přesvědčení, tak doporučuji nejíst jednostranně a zjišťovat si možnosti.
Vegetarian diet:
No, pokud si projdete veganskou stravou, tak už nepotřebujete vědět moc o vegetarianské stravě, prostě jenom zařadíte vajíčka a někdy něco mléčného a jedete dál.
Nízkosacharidová strava:
tato strava je z mého pohledu velmi zajímavá. Vzhledem k tomu, že jsem si prošla laktační psychózou po porodu prvního syna a mým přáním bylo svého druhého syna odkojit, tak jsem začala studovat. Dneska myslím, že mi k tomu pomohla nejen nízkosacharidová strava. Tuto stravu bych ze svého lajckého pohledu rozdělila takto:
- ketogenní strava – na této stravě jsem byla cca 3-4 měsíce, když jsem byla těhotná s Adamem. Musím napsat, že změny na kůži, které v tu dobu nastaly byly naprosto neuvěřitelné. Neměla jsem ostruhy na patách, zjemnila se mi kůže, zlepšily nehty. Tato strava se vyznačuje velmi malým množstvím sacharidů. V té době jsem jedla hodně tuků, maso, vejce a velké množství zeleniny. Přestala jsem ji dodržovat, protože jsem na ni začala po delší době být agresivní.
- nízkosacharidová – zde je omezené množství sacharidů. Opětovně, pokud budete chtít vědět více, tak si dohledejte nějaké zdroje. Do této stravy jsem automaticky přešla po ketogenní stravě. Byla jsem na ní cca další 3-4 měsíce.
- paleo – strava, kde jíte, ovozel, ořechy, semena a maso, vejce. Je zde vynechán lepek a laktoza. Tato strava mi velmi pomohla pochopit vnímání svého těla. Zjistila jsem (což jsem už dávno stejně tušila), že je mé tělo alergické na lepek. U mě lepek způsoboval plynatost. Také jsem si myslela, že jsem alergická na laktozu, ale časem se ukázalo, že mohu pít nepasterizované mléko. Nyní chodíme pro čerstvě nadojené kozí mléko.
- GAPS – taky jsem ji nějakou dobu studovala. Na této stravě mě zaujalo, že se nesmí jíst kedluben. Nepřišla mi nikterak odlišná od palea až na vyloučení některých potravin, které se i v Paleu mohou. Nijak zvlášť dlouho jsem ji nedodržovala.
Zpětně nízkosacharidové období hodnotím velmi kladně. Myslím, že mělo přijít, aby se zase některým dalším orgánům ulevilo.
Jak jíme dnes:
Dnes jím naprosto všechno a svým dětem neodepírám nic. Doma vaříme zdravě a nemáme doma potraviny o kterých víme, že jsou zdraví škodlivé. Chovám se podle citu a respektuji své děti. Když chtějí sladké, tak vnímám, že asi mají tu potřebu a tedy jim to neodepírám. Když ho mají dostatek, tak třeba tu sušenku ani nesnědí. Na co ovšem dávám pozor je složení.
Existují sušenky i potraviny, které nejsou zcela vhodné. (např. Na obalu je napsáno, že způsobují ADHD, sušenky s velmi špatným složením – moc eček, první místo cukr apod.) Dávám na ně pozor, ale svým dětem vysvětluji, proč jim danou sušenku nechci koupit. Pokud souhlasí s alternativou, tak jim dám alternativu, pokud ne, tak jim koupím i tuto sušenku. Stalo se mi, že Dom chtěl sušenku o které jsem psala, já ho na složení upozornila a on ji stejně chtěl. Koupila jsem ji. V autě mi pak půlku podal a řekl, že chce pěstovat zdravé bakterie.
Stejně tak je mi jedno, když jde muž se synem jednou za čas do nějakého fast foodu, když jedou do Prahy. Jen ať si to zkusí.
No a na závěr bych chtěla napsat, že dneska vidím důležitost v tom, najít nejen vhodnou stravu, ale hlavně naučit se pracovat se svým tělem a hlavně mozkem, začít pracovat se svými strachy, které se skrývají za egem. Porozumět, proč ke mně nemoc přišla a co mi přišla říci.