Domáč děsně řve. Hrál si na houpaččce doma a kopl se do nohy.

A tak mu říkám to, co mu říkám vždycky. Vesmír tě hlídá. A když tě nebijeme my, tak tě bije vesmír.

A vesmír ti říká, že to nemáš dělat. Ale já ho neslyším on na to. On neumí jinak mluvit, než že tě práskne.

Vesmír tě hlídá pořád a je tu s tebou pořád. Neunikneš mu – nemůžeě dělat věci tajně. Protože vesmír to vidí.

A protože jsme na kvantové úrovni všichni propojení, tak víme, že my každý jeden z nás jsme vesmír. A tak se trestáme sami, abychom se učili, co se může a nemůže.

A tak se jednou ztrestají všichni ti, kteří vědí, že nedělají vše dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

A denně se tak trestá spousta lidí, kteří jdou do korporátu trápit ostatní svými reklamami na půjčky a na zboží, které v podstatě lidé nepotřebují, aby oni sami si následně mohli koupit víc nesmyslů, které nepotřebují.

A to vše proto, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.

A tak to tu u nás ve vesmírném kocourkově chodí.

Ale vesmír v nás to vidí.

Komentáře

David Strejc

V Rusku jsem nebyl, ale za svých 35 let jsem už něco viděl. Mám dvě skvělé děti, rád nosím malého v Manduce, mám diagnostikované ADHD a GAD, ale konečně žiju.