Zakazujete dětem televizi? Zakazujete jim hrát hry? Čeho se bojíte?
Je to jeden z níže uvedených strachů?
1. zkazí si oči
2. bude na tom závislý
3. neumí to vypnout
4. byl by u toho třeba rok v kuse a nikdy by to nevypl(a)
5. my to taky neděláme, tak proč by to mělo dělat naše dítě
6. tablet je škodlivý, co když tam najde nějaké to porno
7. co když tam bude násilí, to je taky hrozné
8. děti by měly lítat venku a né koukat na televizi
9. za nás to nebylo, tak proč bychom to měli dávat našim dětem
10. vždyť bude agresivní, když bude hrát střílečky nebo na agresi koukat v televizi
Poznáváte se v něčem z toho? Já jo, taky jsem to tak měla.
Add 1) Oči se opravdu z obrazovky nekazí. To už by David musel mít minimálně 4 dioptrie. A mimo jiné znám děti, které mají omezené technologie a stejně brýle mají. Toto tvrzení asi nebude mít základ u obrazovek.
Add 2) Závislost. Paradox závislosti je ten, že závislost se tvoří tehdy, když není dostatek závislosti v dětství. Divná věta co? Vysvětlím…
Ve chvíli, kdy dítě má potřebu mít u sebe jednoho člověka na kterém je závislý, tak je dané do školky či do jesliček. Potřeba být s jedním člověkem, které má dítě rádo je pro dítě jako droga. Pokud ho dítěti vezmete, nahradí si v dospělosti potřebu serotoninu a dopaminu něčím jiným.
Chtěla bych ještě napsat, že závislosti jsou různé a patří mezi ně např. workoholismus, alkoholismus, drogy, jídlo, závislost na lidech, závislost na přehánění apod.
Pokud budete mít zájem, tak toto téma mohu ještě více rozebrat.
Add 3) Neumí to vypnout? A zkoušeli jste nechat dítěti vše tak, jak chce a na dobu, jakou chce? Já již ano a rozhodně to můj syn v klidu vypne a sám a jde si ven hrát. Jak už jsem psala v jiném článků, tak tomu tak dříve nebylo. Udělala jsem mnoho chyb. Jednou z nich v minulosti bylo, že jsem televizi nabízela ve chvíli, kdy jsem si chtěla odpočinout. Dom se narodil velmi aktivní, až hyperaktivní a já to někdy nedávala. Ale zpětně vím, že to byla moje chyba.
Měla jsem se kousnout. Dokud ve mě byl strach, tak se nedala televize dát naprosto neomezeně, ale nyní už vím, že technologie patří do našeho života. Můj muž je IT, baví ho to, dělá to s láskou a já budu odepírat svým dětem to, co baví mého muže? Ne, ať si každý najde to, co ho baví a co ho naplňuje a životní poslání nenajde tehdy, když ho někdo druhý bude omezovat.
Add 4) jste si tím jistí? Není toto tvrzení trochu zavádějící, manipulativní?
Add 5) doba je jiná. Jde rychle dopředu a pokud této době nepřizpůsobíte i děti, tak jim asi nebude ve společnosti moc dobře. Doba není sluníčková i když se třeba s takovými lidmi stýkáte. Doba je technická a i když si řeknete, já ten chytrý mobil nepotřebuji, tak vás to stejně dožene. Když budete chtít podnikat a propagovat svoje služby na instagramu. A to je jenom malý drobný příklad. Těch příkladů je více.
Add 6) V kolika letech jste poprvé viděli porno? No, odpusťte mi drazí příbuzní za tuto informaci. Já ho viděla asi v 10 letech. To, že na něj děti koukají dříve. A co jako? Myslím, že je to z důvodu, že dětem chybí něco jiného. Vše, co je tabuizované děti láká. Stejně tak jako dospělé. 🙂 Mimo jiné si myslím, že skrývání sexu a jeho tabuizováním před dětmi vede zase jenom k zakázanému ovoci, které nejvíce chutná.
Add 7) Násilí. Co je to násilí? Jak ho vnímáte? Proč vám vadí? Víte o tom, že když vám vadí násilí, tak ho nevědomky přitahujete? Dokud svůj strach z násilí nezpracujete, tak se násilí bude nadále objevovat.
Dom má rád ruskou pohádku, kde proti sobě bojují tanky. Hustý. Když jsem to viděla poprvé, tak jsem ho prosila (manipulovala), že se mi to nelíbí a že bych ráda, kdyby si vybral nějakou jinou. On mi na to řekl, že ne, že se chce dívat na tanky. David to neřešil, tak jsem si řekla, že to musím v sobě nějak zpracovat. A tak jsem se jala to zpracovávat. Už mi to nevadí. A víte s čím přišel Dominik dneska ráno?
Dom:”Mami, víš o tom, že když tanky vstanou, tak si jdou ihned vyčistit zuby?” A letěl do koupelny si čistit zuby. Takže i tanky jsou edukativní. 🙂
Já: Samozřejmě o tom nevím, protože zrovna tento díl jsem s ním neviděla.
Add 8) ano, ve chvíli,kdy se dítě nabaží dané předtím zakázané věci, tak bude hledat jinou aktivitu. Čas strávený venku je nedílnou součástí našeho života. Tím, že jsem s kluky více já, ale s mužem se denně střídáme, tak někdy vymýšlím aktivitu, někdy kluky prostě nechám jenom tak plynout. Někdy mi pomáhají na zahradě, někdy si hrají, prostě jak kdy.
Add 9) protože doba jde dopředu a bez zvládnutého excelu či wordu dneska nedostanete ani dobrou práci. Když jsem po vešce hledala první job, což bylo před cca 12 lety, tak jsem nastupovala za 29 tis. Ty peníze byly za moji praxi a to, co jsem uměla. A mezi to rozhodně patřil velký dík mému tátovi, který vždy miloval technologie a když byla možnost, tak mi koupil comp a já na něm dělala spoustu věcí a tím se učila.
Add 10) toto je taky tak trochu paradox. Pohybujeme se mezi velkou spoustou skupin. Jak mezi hodnými sluníčkáři, tak mezi lidmi, kde je doma na dítěti viditelné fyzické násilí. Také má Dom kamarády, kde se doma musí chovat slušně. (a tak se očekává, že se dítě bude chovat i na veřejnosti – a myslíte, že to tak je?). Se všemi skupinami to Dom nějak podvědomě umí. A to si může hrát na hřišti s klukem, kterému je více jak 10 let, je na něm viditelné fyzické násilí.
Každá ta skupina s Dominikem nějakým způsobem manipuluje či v něm zvedá agresivitu. Nejvíce řve ve skupině rádoby sluníčkářů. Nejméně v přirozeně vytvořeném kolektivu. Každý člověk je zvyklý z domova manipulovat s dítětem jinak. Buď pomocí vydírání (jestli tohle neuděláš, tak si s tebou nebudu hrát), lítostivé manipulace (škemrání) až agrese. Když pozoruji Dominika v kolektivu, tak si uvědomuji i já svoje chyby. Také toto vše používá, protože jetště ani my neumíme respekt takovým způsobem, jak bych si já představovala. A druhá strana je, že je Dom ještě malý a v tomto věku není možné zvládnout všechny situace v klidu. (ale třeba to jde a já to jenom pokazila svou manipulací vůči Dominikovi od narození).
Ale zpět k bodu. I David mi potvrzuje, že když si virtuálně zastřílí, tak ho to uklidňuje. Lidi umí být zlí a někdy manipulativně hodní 🙂 a děti se na tento svět musí nějak připravit. A to jak komunikačně, tak i psychcky. Ano, dá se dítěti vysvětlit, proč to dané dítě dělá, ale některým dětem vysvětlení nestačí. Potřebují to tak nějak i virtuálně prožít.
A jak jsem si to tak hezky všechno vysvětlila, tak mi nyní již asi nic virtuálního nevadí. Budu ovšem ráda, když mi do komentáře napíšete, co znepokojuje vás. Třeba připustím, že máte pravdu. Jak jsem již ve svém medailonu psala. Nic pro mě není dogma a ráda změním názor, když zjistím, že je tomu reálně jinak.
Život je krátký a těch zákazů, které děti mají je opravdu hodně. Můj muž se v technologiích zhlédnul, díky tomu dneska můžeme společně živit rodinu bez nustnosti chodit do klasické práce. A to není rozhodně vše. On to, co dělá, tak dělá s láskou a baví ho to. A dělal by to i zadarmo. Ale ono to IT je dneska celkem dobře placené. Začínající prgač si říká o 35 tis. A to nic neumí. 🙂
Takže technologiím zdar!