Někteří tvrdí, že pokud bychom uvolnili škoství, přestanou se děti učit. Budou se pouze líně flákat.
To jsem zkoušel. Protože mi hlavou dříve jel nekonečný vlak myšlenek, můj mozek byl velmi unavený a projevovalo se to tak, že jsem se jednoduše jen válel. Neměl jsem naprosto náladu nic dělat. A byl jsem z toho v depresi.
Protože jsem chtěl dělat. Moc jsem si to přál. Protože něco ve mne a nevím co to je, se neustále chce učit. Pořád jít dál. Pořád se zlepšovat. Lépe číst. Psát. Počítat. Rozumět světu.
Jak je to možné? Už dávno jsem mozku dal potřebnou kapacitu a vypnul jsem televizi. Dle mého názoru jsou naše mozky – myslím tím mozky všech lidí – velmi podobné. Jedná se ekvivalent svalu. Měl jsem sice kdysi pozvánku do Mensy, protože jsme dělali na gymnáziu IQ testy, ale nemyslím si, že je někdo chytřejší a někdo hloupější.
Jednoduše trénujeme rozdílné oblasti mozku. Někdo hodně trénuje pohybová centra. Má pohybovou paměť. Umí snadno hrát na hudební nástroj. Ale nejde mu například matematika. Protože pravděpodobně potřebuje jiný výklad matematiky. Já zase neumím tancovat, hudba mi moc nejde. A kreslení jsem se také ještě nenaučil.
Mám ale v plánu všechny tyto dovednosti rozvíjet, protože už se jich nebojím. Dříve jsem měl v mozku zataženou brzdu – řekl jsem si – neumím kreslit. A konec. Kreslení pro mne ukončilo kariéru. Pápá kreslení. Myslel jsem, že mám rozvíjet pouze to, na co mám talent.
Zpět k televizi. Víte, že dle studií se po dvaceti minutách stáváte součástí děje sledovaného filmu? A váš mozek místo odpočinku nasává informace z filmu. Velmi často přirovnáváme své zážitky k ději nějakého filmu a takto je předáváme dalším. Viděl jsi Matrix? Víš jak tam Neo … Když sledujete Ordinaci, váš mozek se učí naprosto stejně, jako když sledujete dokument o podnikání.
Čili pokud si zaplácáme mozek odpadem – televizí, počítačovou hrou, která ale alespoň rozvíjí reflexy, prostorovou představivost, kooperaci, strategické myšlení, plánování a další, nebo jinou takzvanou zábavou, nikam se neposuneme. Nikam jsem se neposouval čtením Blesku. Nikam jsem se neposouval a neposouvám čtením iDnes. Ale mám enormní návyk na iDnes. Už mám dokonce nainstalovaný blocker, který přesměrovává můj prohlížeč z iDnes na kvalitnější zprávy a informace.
Zkoušeli jste někdy doma vypnout televizi? Měl jsem na ni stejný návyk jako na počítačové hry. Pár měsíců mi chyběla. Filmeček sem, filmeček tam, dal bych si filmeček.
Ale krmím mozek rozhovory, studiem oboru, který mne momentálně zajímá, studuju mozek, studuju chování lidí. Mozek totiž dle mého názoru informace potřebuje. Proto je stvořen. Pokud ale žijeme z televize a ve strachu, protože v televizi jsou zprávy, horory, akční filmy, které vyplavují stresové hormony, jelikož se v mozku účastníme děje těchto filmů, pak nemáme kapacitu se učit.
Čili si myslím, že je velmi důležité upravit si prostředí, ve kterém žijeme. Sledovat na YouTube v angličtině to, co nás zajímá. Přepnout si vše do angličtiny. Číst anglické texty – klidně od základních pohádek pro děti, či jednoduchých textů, abychom měli přístup k neomezené knihovně na světovém webu.
Od malička jsem měl vše v angličtině, a proto si dovoluji říct, že jsem schopen anglicky rozumět a celkem obstojně komunikovat. A tím mám otevřený velký prostor.
Každý se chce učit. Každý chce být v něčem dobrý. Znal jsem kluka, který bral pervitin a aby ho mohl dobře vyrábět, trávil stovky hodin studiem vysokoškolské chemie. Aby měl co nejkvalitnější produkt. A řekli byste, že patřil mezi nepřizpůsobivé.
Každý se chce a potřebuje učit. Jen se každý chce učit to, co on vyhodnotí jako svůj cíl. Motivace. Hra na hudební nástroj? Hraní počítačových her? Stát se YouTuberem? Hackerem? Programátorem? Doktorem? Chemikem? Obchodníkem? Investorem?
Každé dítě a každý člověk má sen. Stačí vypnout televizi, nastavit si své prostředí tak, aby se mozek začal sám učit jako v případě, pokud byste museli žít ve Španělsku – také se automaticky začnete učit jazyk.
Někdo rychleji, někdo pomaleji – trvá to, ale všechno jde. Každý se celý život učí.
NO TV!