• Zdraví našich zad – sezení osm až deset hodin je naprosto nepřirozené
• Zdraví našich žaludků, střev a tím mozku – pizza, hamburgery, knedlovepřozelo z kantýny – ano takto se stravují špičkově placení programátoři nejraději
• Zdraví naší duše čili duševní zdraví – ono sedět mnoho dní izolovaný v buňce open space kanceláře, komunikovat maximálně emailem, mlčet na poradách a být neustále zavřený v kódu dělá s hlavami lidí dost zvláštní věci – ideálně deprese, úzkosti, strachy, stres a další civilizační lahůdky
• Zdraví našich vztahů – programátoři rádi programují dlouho do noci i po práci doma, neboť chtějí založit další Facebook, ale netuší, že programování je k vytouženému zbohatnutí nedovede a pak trpí naše vztahy – kolik jen kluků od počítačů nemá holky a bojí se jich?
• Zdraví našich plic – je přeci často třeba zajít s kolegy alespoň na ten minimální cigaretový sociální kontakt mimo budlinu open spacu
• … sami si dosaďte pokud jste programátorem, nebo některého znáte
Osobně neznám moc skutečně zdravých lidí, kteří pracují jako programátoři či jako tvrdí IT technici. Často jim chybí sociální dovednosti, správná strava, bolí je záda, kouří trávu, pijou dost alkoholu, chodí se socializovat, kde se konzumují drogy ve velkém – jednoduše jejich těla potřebují extrémní odpočinky po extrémní práci.
Mohlo by se zdát, že lepení hradů z mikrosirek, jak nazývám programování, je ideální zábava pro chlapa, ale není tomu tak.
Osobně bych momentálně šel raději pracovat na pole, pokud bude potřeba, než znovu vyšívat v korporaci nebo v jiné instituci u stolu s šicím strojem aka počítačem. Je krásné stavět ohromné infrastruktury a mít vliv na dění na serverech kolem celé planety, ale brambory tak nevyrostou a mučené tělo vydrží sedět zkrouceně nehybně u počítače také jen pár let.
Vivat krumpáč. A když už musíte programovat, zkuste se začít starat o své tělo, pohyb, jídlo, duši, vztahy a nevnímat svět jako snůšku ḱódů.