Naše základní právo a svoboda je POVINNĚ chodit do školy! Kocourkov nebo plán? A co děti s ADHD?

Naše základní právo a svoboda je POVINNĚ chodit do školy! Kocourkov nebo plán? A co děti s ADHD?

Povínná školní docházka přežila Marii Terezii. Přežila dokonce původní “vynálezce” tohoto geniálního mechanismu ovládání lidské mysli.

Přežila první světovou válku. Druhou. Přežila komunisty a přežívá do teď. Za minulého režimu byla povinnost chodit do práce. A kde jsme bez povinnosti chodit do práce? Zhroutil se nám systém? Neřekl bych.

V pro mne velmi a velim důležitém rozhovoru o povinnosti chodit do bulimického systému, kde osobně jsem ráno do sebe naládoval znalosti, které jsem následně za dvě až tři hodiny vyzvracel na papír a následně jsem je ideálně vymyl z hlavy, aby nepřekážely mým skutečným zájmům a nezabíraly kapacitu, kterou člověk potřebuje k reálnému životu, kterým je život mimo umělé školní prostředí, se dostáváme k ožehavému tématu povinné školní docházky.

Sami si prosím – opravdu Vás prosím – odpovězte na otázky

  • Co mi škola dala?
  • Co a kolik let mi škola vzala?
  • Kolik toho ze školy skutečně používám?
  • Kdo mne ve škole mučil?
  • Koho jsem z frustrace mučil já?
  • Proč jsem zvyklý poslouchat takzvané autority, které jsem si nevybral?
  • Proč žiji v představě – já jsem školu přežil, moje děti budou muset taky!
  • Proč, pokud se mi ve škole líbilo, nutím k chození do školy ostatní lidi – není to trochu nemocné?
  • Co vůbec vím o školní docházce a o tom, proč tu je? Je to skutečně o vzdělání. Nebo se jedná o systém kontroly a vštěpování znalostí kontrolovaných pouze a jedině státem, který velmi těžko povoluje alternativy a nemá zájem na alternativách?
  • Kolikrát jsem si před spaním násobil matice, počítal integrál pro plochu mé postele, vytvářel chemické vzorce, recitoval z paměti dějepisné litery, latinu, počítal rychlost koule na nakloněné rovině, ný, natý, itý, sýr, syrový, sychravý?

Je to právě na vás – jak se postavíte k tomu, že se snažíme kupříkladu děti s ADHD přizpůsobit mučení ve škole, kdy pro děti s ADHD je školní docházka 10x horší než pro tazkvané normální. A kolik znáte takzvaných normálních, které chtějí chodit do školy? Ptám se dětí vždy, když je vidím a znám jedno. A kdyby věděl, že do školy nemusí, tak nevím nevím.

Proč děti mučíme? Protože jsme to sami přežili? Jsme tak škodolibí, že když mučili nás, oni to taky přežijou? Nesmyslné sezení rovně jako pravítko, učení se humusných znalostí k ničemu? Umím počítat do deseti, číst a klepat na klávesnici. Nic moc jiného neumím. A žiju.

Jak vy? Jak říká Zdeňka v rozhovoru – radši budu jíst kořínky, než mučit dítě školou!!!

Komentáře