„Dominiku, půjč mi ten náboj.“
Dom: „Nepůjčím.“
Dospělý: „Dominiku, půjč mi ho prosím.“
Dom: „Nepůjčím.“
Dospělý: „Prosím, půjč mi ho.“
Dom, už kouká jinak a nechápe,proč ho dospělý nerespektuje.
Víte, co tímto dítě učíte? Víte, co učíte vykňouráváním, které máte sami v sobě? Víte, co učíte tím, že máte strach, co z dítěte bude a nerespektujete jeho, jeho názory, jeho slova, jeho pohyby, jeho zvuky, které říkají „NE“. Omezujete dítěti svobodu.
Tak výše je uvedený příklad, který jsme nedávno zažili. Mě to nebylo příjemné. Ale mlčela jsem. Chtěla jsem vidět, co se stane.
Proč? Protože dospělý může manipulovat s dítětem? Proč? Protože dospělý z nevědomosti se může chovat k dítěti jako k někomu, kdo nemá dle jeho uvážení rozum?
Jednáte ze svého strachu. Ze strachu z budoucnosti. V hlavě hodnotíte dané dítě jako „hloupé“, „nebude umět půjčovat“, bojíte se hodnocení lidí.
Chtěla bych upozornit, že tímto opravdu nenaučíte dítě půjčovat hračky, ale naučíte ho, že dospělý má právo manipulovat s dítětem. Takto v dospělosti jste vy manipulovatelní téměř kýmkoli a vaše dítě také.
Strach je nejhorší záležitost ve výchově dítěte. Proč si myslíte, že nebude umět půjčovat věci? Půjčíte bez problému vy svoje auto? Já ano, půjčím i svůj dům a nemám s tím problém. Půjčovat věci, děti nenaučíte svým strachem, ale příkladem.
Nerespektováním dítěte v něm potlačujete agresi. Tímto vzniká ADHD nebo i další nemoci jako ADD (to je v případě, kdy na dítě zatlačíte násilím, aby náboj půjčilo), také vzniká opozoční vzdor v pubertálním věku nebo i v mladším věku. Tento příklad spíše způsobí vykňourávání v dospělosti, ale pokud tlačíte a nutíte dítě do některých věcí, do kterých ono samo nechce, tak se nedivte, že mu není dobře. Je to manipulace!
Dokud se nezbavíte strachů, které jsou ve vás, tak nebude dobře ani vám, ani dítěti, které je s vámi.
Začněte respektovat dítě. Vím, že je těžké dítě respektovat, protože jsme ani my nebyli respektování a ten strach v nás je. Ale prosím, alespoň o snahu. Ubližujete svému dítěti.