Ženuška vaří, Dom mele mák, Adam blbne s lahví od Dominikova mlíka. Svoboda nám zaklepala na dveře. A vstoupila. Nemusíme do práce. Jsme oba na rodičovské a rozhodli jsme se zklidnit se.
Kvůli ADHD jsem nevystudoval vysokou školu. Ale hlavně jsem nesnášel studium kvůli nátlaku a tlaku. Jsem sice ultrarychlý, ale pak dělám spousty chyb. A nesníším tlaky a nátlaky. Protože pak jsem ve stresu a dělám ještě víc chyb.
Jenže jsem celý život žil ve stresu a momentálně jsem přesvědčen, že ADHD je způsobeno nebo velmi zhoršeno také stresem. Příliš mnoho stresových hormonů v krvi bylo zjištěno u lidí trpících ADHD – alespoň dle dohledatelných studií.
Jenže zvyknout si na klid? Na domácí hájenku z roku 1880? Děti si hrají, všechno máme zaplacené, žádné dluhy, žádné problémy, žádné honění zajíců a jelenů. Co teď?
Já jako správný hajný občas ulovím nějakou tu vysokou v podobě práce, kterou udělám pro klienty. Věnujeme se sobě ve smyslu práce na sobě, vylepšování vztahů mezi sebou. Učíme se rozumět si. Chápat se, i když jsme se ženou jiní.
Já si medituju, cvičím, jezdím na kole, rozhodl jsem se zabezpečit maximálně domov po IT stránce a přinášet lidem návody na to, jak se nenechat sledovat, vysávat a napadat skrz internet. Žádné reklamy, žádné sledování – to je můj cíl. Píšu knihu. Občas udělám rozhovor se zajímavými lidmi.
Těším se na hackování školního systému, protože jsem se narodil proto, abych změnil odporný systém vyrábějící roboty k pásu. A mám čas, který ostatní nemají.
Ale hlavně – nikdo mne nehoní. Ani okolí a sám si zvykám na klid. Už nemusím utíkat. Neběžím. Nezdrhám. Není kam. Všechno mám.
To je vám taková nádhera mít všechno a nechtít víc. Jen hledat a poslouchat touhu své duše.
Umělé inteligence se nebojíme
doma si krb zapálíme
vypneme ty internety
fejsbugy a lety světy
přineseme mámě květy
řekneme si hezké věty.