Čertova krabička.
Byla mým chlebem a byla mou solí. Byla mým mlékem a strdím. První myšlenka když jsem přišel ze školy. Poslední myšlenka před spaním. Byla mou matkou a mým otcem. Mým učitelem a ředitelkou mého života. Co tam dneska bude? To je přece jedno. Mocný elektrický proud jdoucí kabelem až do nádherné, dokonalé a překrásné bedny. Televize – CEO mého mládí.
Teď je bedna zapnutá maximálně pro prezentaci potenciálním a stávajícím klientům. Pět let už doma nemáme klasickou televizní anténu. První půl rok se u mne projevovaly příslušné odvykací příznaky a měl jsem nutkání si zapínat alespoň Youtube. Pak vše přešlo a otevřel se mi prostor, který vyplňoval dříve zvuk reklam, seriálů, filmů a politických debat.
Když přijdeme k Dominikově babičce – mojí mámě – je zapnutá. Je to kulisa. Je to kamarádka do deště a jedna z nejtvrdších drog. Pořád velí více než půlce národa. Ale ve svém okolí se setkávám s lidmi, kteří ji také nemají. Zařízení, které bylo dříve televizí se stává velkým monitorem a kinem na přání. Přestává diktovat svůj rozvrh. Televizní Noviny s dvaceti reportážemi o strachu, hrůze, povodních, požárech, lidském neštěstí a krásným zvířátkem a borcem nakonec jsou pro stále větší část populace minulostí. A mladí? Znají vůbec vůni a kouzlo Ulice? Užívají si nepřeskočitelné reklamy a nepřeberné množství kanálů nebo si vybírají svůj obsah interaktivně a sledují své oblíbence na Youtube?
Vím, že se mi otevřel prostor pěti hodin denně, kdy jsem jako mladý sledoval televizi. Mohu meditovat, učit se z knih, internetu a být v interakci se svými dětmi. Synovi dávkujeme sledování Youtube na tabletu s přihlédnutím ke zkušenostem a znalostem získaným díky mé nemoci. Když už se na něco dívá, tak jsou to většinou věci, které ho aktuálně zajímají. Teď ho zajímá vesmír, tak koukáme na Paxi. 🙂
Bývalé velitelce svého života přeju brzký starobní důchod, ke kterému se, dle slov šéfa Netflixu, rychle blíží a smrt klasické čertovy krabičky by měla nastat okolo roku 2030. Konec diktátu volání řediteli a dobré chuti, pokud zrovna obědváte. Konec koláčů s milionovou sledovaností nesmyslných televizních novin a výběrem zpráv hodícím se určité zájmové skupině vlastnící centrální médium. Růžová zahrada šediví a na Ulici se promenádují predátoři v podobě Youtuberů.
Skutečná bývalá hlava rodiny velící sednout si, otevřít balík chipsů a dívat se na reklamami přesycený pět let starý film, který už každý viděl třikrát, pomalu umírá. A děti našich dětí o ni uslyší pouze z vyprávění.