Ano – jdu vyvolat flamewar.
Kolik z vás umí vynásobit matici 4×6 s maticí 4×4? Pak si dáme nějaký integrálek a derivačku, seřadíme správně všechny Lucemburky, dáme si větný rozklad, vyjmenujeme hlavní města všech států USA.
Dále, milé děti, potřebujeme spočítat za jak dlouho sjede tenisový míček z nakloněné roviny dlouhé pět metrů a ta je nakloněna pod úhlem třicet stupňů. Pak to zkombinujeme s nějakou hezkou chemickou reakcí a?
Voila – musím do banky pro hypotéku, potřebuju zaměstnat pár lidí ve svém startupu, potřebuju vyplnit daňové přiznání, potřebuju znát rizika reklam, které na mně útočí, potřebuju vědět, jak se vyznat v informačním chaosu na internetu. Potřebuju vědět, které grafické programy, které tabulkové procesory, které prohlížeče a všeobecně jaké softwarové vybavení do firmy.
Skutečně si nepotřebuju povídat o tom, co se vyváží z Angoly. Nechodím do AZ Kvízu. Dělám business jako všichni, kteří nepracují pro státní správu. A pro největší součást státní správy – školství. Kde vládnou klasická korporátní pyramidová pravidla. Pár lidí nahoře určuje 160 000 zaměstnancům, co budou učit, jak to budou učit.
Když mi na ČVUT v roce 2001 řekli – tady je pravítko a tužka a běž rýsovat, klepal jsem si na čelo. Se společníkem v softwarové firmě, kterou jsme zakládali jsme vedli diskuze, kolik toho používá z vysoké školy – cca 5% možná méně. Obhajoba, že se na vysoké škole dělají hlavně kontakty, je chabá. Kontakty se dělají na kolejích a se znalostmi toho nemají moc společného.
20 let ve škole? Před 20ti lety neexistoval Facebook, Google byl malinká firma, světu vládl Microsoft, mobilní telefony nebyly téměř k dostání. Rýsovalo se tužkou a pravítkem. 20 let ve škole stráví průměrný vysokoškolák.
V dnešní době platí jediné pravidlo. Nic není jisté. Žijeme v informačním věku. Informace mají největší cenu. A proto má jediný smysl učit se s informacemi zacházet.
Návrh na skutečně použitelné postupy a metody pro život, které by se měly učit ve škole.
- Zdravý selský rozum
- Informační gramotnost (obrana před reklamou)
- Nakládání s informacemi
- Matematika do páté třídy
- Rychločtení
- Umění učit se (Pí se lze naučit na 1000 desetiných míst s průměrnou pamětí)
- Psaní všema devíti
- Prezentační schopnosti a dovednosti
- Spolupráce – skupinová zadání pro týmy žáků
- Týmy žáků jsou tvořeny různě starými dětmi, které se učí jedno od druhého – dospělý pouze přihlíží
- Tělocvik a vybíjení energie minimálně polovinu času tráveného v instituci školy
- Systémy – od základních po pokročilejší (ať už počítačové či jakékoli jiné)
- Modelovat, vytvářet, kreativně přicházet na řešení problémů jinými cestami, než cestami popsanými v knihách – popsané postupy si mohu najít v knize nebo na internetu a aplikovat umění učit se
- Filozofické debaty, obhajování vlastních názorů
- Chyba je vítána, protože pouze pomocí chyb se mozek učí – jedná se o zpětnou vazbu – kdo nedělá chyby, neučí se, protože jede v dokonale zajetých kolejích
- Nalézání talentů, vhodných směrů rozvoje – MBTI typologie, StrenghtsFinder like testy
- Angličtina – celkově dva dny v týdnu kompletní prostředí a komunikace pouze anglicky
A jak by měla vypadat hodina a výuka?
- Maximální doba soustředění na text a výuku je 25 minut
- Mozek si nejlépe pamatuje informace tehdy, když jde následně spát – ve spánku třídí a vyhodnocuje informace – čili možnost se jít vyspat
- Týmy dětí s autonomní hierarchií, instatní zpětnou vazbou – jsi grázlík? Nechceme tě do týmu – děti si to umí vyřídit mezi sebou
- Povoleny jsou všechny pomůcky – počítače, kalkulačky – proč vytvářet umělé prostředí, které nemá nic společného s realitou?
Současná škola a systém byly vytvořeny někdy okolo roku 1744. Marie Terezie ze své pozice věděla, že potřebuje vzdělat budoucí dělníky. Vytvořit výrobní linku, ze které budou vypadávat unifikované lidské zdroje. Tyto zdroje budou ovládat takové znalosti, které budou schváleny vrchností.
Školství je korporace, která nemá se vzděláním nic společného. Člověk se musí vzdělávat sám, vzdělávat se v oborech, ke kterým přirozeně tíhne a to proto, že mozek se nejrychleji a nejefektivněji učí formou hry, motivace a zájmu. Pokud svůj mozek nutíte, pravděpodobně se velmi těžko něčemu naučíte.
Neumíte anglicky a v hlavě vám běhá neustále věta – to se nikdy nenaučím? Přepněte si kompletně všechno okolo sebe do anglického jazyka. Od telefonu, počítače až po filmy, hry, knihy. Vytvořte si prostředí a uvidíte, že se zdokonalíte celkem rychle. Nebudete se nutit a myslet na to, že se musíte učit.
Škola fungující jako korporace má stejnou dynamiku a setrvačnost jako korporátní předpisy a procesy. Tyto korporace, ačkoli mnohem mladší než školský systém, nemohou stíhat startupy. Jako IBM nestihlo nástup Amazonu, stejně tak nemůže škola v současném modelu stíhat trendy jako enormní nástup mobilních technologií připojených do internetu – od roku 2012.
Jak jsem již jednou psal – Google má patentovánu kontaktní čočku, která bude na sítnici promítat display. Dobrý tahák ne? Dejte mi to, a půjdu vyzvat středoškolské učitele zeměpisu, dějepisu, fyziky, matematiky klidně najednou.
Kreativita – to jediné, co nás zatím odlišuje od nástupu umělé inteligence, automatických autonomních systémů pro řízení aut. Jeden chytrý pán říkal – co může být automatizováno, bude.
Hezký nástup do školy pro vás a vaše děti.