Co si kupujeme za pět let času, stovky hodin nesmyslné práce u vypracování projektů, které jsou generovány jako zbytečná práce za účelem naučit nás věci, které nebudeme velmi pravděpodobně nikdy potřebovat?
Drahé hlídání dětí starších osmnácti let už se na vysoké škole nekoná. Tak proč tam chodit? Naučit se nyní můžeme všechno z Youtube, přednášek vysokých škol z vyspělejších států online a stejně vždy narazíme na motivaci. Proč chci papír? Abych měl přeci větší plat. Kdo má dvě až čtyři písmenka před jménem má zákonitě větší plat. Až tedy na Billa Gatese a pár dalších miliardářů, kteří se na vysokou a kdo ví které další školy vykašlali.
Realita a škola má společné maximálně to, že škola existuje v realitě ale realita ve škole ne. Na ČVUT jsem měl před patnácti lety rýsovat pravítkem a tužkou. Asi abych si procvičil zápěstí.
Ale stále přibývá lidí, kteří jdou na soukromou vysokou školu, zaplatí mnoho peněz za studium, stráví dost času přípravami na hodiny vysokého zeměpisu. Titul nemám a mít nebudu. Mým titulem je touha být každý den lepší. Učit se a vzdělávat. Bez stresujících testů. Nasávat nové a platné informace z internetu a praxe.
A dle mých zkušeností lze fungovat dokonce bez diplomu a dostat se na velmi slušné místo v korporaci. Věřím, že drahé hlídání dětí a následné nereálné vyučování trojných integrálů, které skutečně nepoužívám, abych mohl vyplnit daňové přiznání, vzít si hypotéku, založit firmu, zaměstnat lidi a nebo udělat jinou další v současnosti nutnou činnost pro existenci, vymizí.
A tři až pět let strávených studiem se dají investovat do studia praktického života v realitě, kde neexistují testy. Jediným pravým testem je, jak obstojím. Jak si beru stres. Dokážu vstát aniž bych vzdal svůj život, když upadnu? Vnitřní touha jít dopředu se na vysoké škole neučí. A přitom je to podmínka nutná k žití. Raději totiž jako majitel zaměstnám člověka se základním vzděláním a velkou touhou učit se, pracovat na svých schopnostech a dovednostech z reálného světa bez trojných integrálů, než akademika, který tvoří přeplácané studie, počítá vše na osm desetinných míst a často mu jeho teorie nevychází, i když jimi tráví desítky pracovních hodin.
Svobodná realita vypadá jinak. Pracujte z domu, mějte čas sami na sebe. Zdokonalujte se. Najděte vnitřní touhu jako mnoho lidí z praxe, kteří odešli z korporací a šli vařit marmeládu, učit lidi meditovat, vyrábět rozumné oblečení a rozvíjet malé děti přirozenými způsoby.
Můj sen je započít mentální revoluci. Obrátit lidské myšlení ze současného – strčím děti do školy, dostanou papír, bez papíru to nejde, budou se mít dobře, když budou smrdět v open spacu a tvořit práci pro práci. Hlavně že dostanou hodně zaplaceno. A budou si moct koupit věci, které nepotřebují, aby mohli dělat dojem na lidi, které nemají rádi.
Svoboda vypadá jinak. Nemusím mít tolik peněz, ale pracuji v přírodě, můžu kdykoli odejít od stolu, můžu si kdykoli pohrát se psem a svým synem, za svoje šílené nápady si zodpovídám sám, rozpočet si hlídám a schvaluji sám a své štěstí si také dávkuji sám. Položka vnitřní naplnění a štěstí totiž na korporátních a jiných výplatních páskách velmi často chybí.
A jak to máte vy? Chodíte do zaměstnání, práce či povolání?