Děti jsou nezranitelnějšími mezi námi. Nyní budu mluvit ale o těch naprosto malinkatých do 3 let věku.
Ty úplně nejmenší děti ve věku od 1měsíce – cca 9 měsíců přejímají energii v rodině. (křik, hádky, nechání dítěte o samotě, nepřijetí, ale také to, když jednomu z rodičů není dobře (deprese, úzkosti), nespokojenost matky apod. (vždy příčinou strach) Tyto děti jsou následně velmi plačtivé, né vždy ovšem v tu danou chvíli, kdy k „nepokojům“ dochází. Také většinou hýbou velmi rychle nožičkami a snaží se energii dostat z těla.
Tyto děti také reagují na všechny vaše strachy, které máte. U našeho prvního dítěte jsem měla opravdu hodně nepřiznaných strachů. Čím více ovšem zklidníte sami sebe a zpracujete strachy, tím větší šanci máte, že i vám bude dobře, protože tyto projevy nejsou příjemné hlavně pro matku. Všechny vnější projevy dítěte (tedy i nemocnost) jsou známkou jeho vnitřní nespokojenosti.
Projevy stresu a úzkosti
– velká plačtivost (pokud kojíte a vynecháte lepek a laktózu, dále třeba i alergeny a dítě stále pláče)
– rychlé hýbání končetinami
– dítě se chce rychle vyjádřit (něco říct), vidíte na něm, že to chce říct rychle, ale nejde mu to
– vybíjení energie, házení s hračkami, ničení věcí
– sebepoškozování (např. lehne na zem a mlátí hlavou o zem, nebo i celým tělem)
– koktání
– bruxismus (skřípání zuby – v noci)
– časté hraní s genitáliemi (prosím nezakazujte to dětem. Pro ně je to jediná možnost uklidnění)
V pozdějším věku:
– nestále pochodování
– tiky nohama
– zatahování břicha, či jiné části těla (která je pak v křeči) – u mě to byly palce u nohou
– obezita, přílišná hubenost
– kousání nehtů či bříšek (toto je velmi časté)
– nespokojenost sam/a se sebou
Všechny projevy se dají v dospělosti lidsky skrýt. Pokud to uděláte, protože se za to stydíte a nezačnete řešit příčinu, projeví se nemoc někde jinde.
Určitě těch projevů je ještě více a některé matky by mě doplnily. Hlavně ty, které vnímají svoje děti. Chtěla bych upozornit, že opravdu se všemi projevy se dá pracovat. Na tomto světe nelze mít naprosto a dokonale zdravé dítě. Ale, práce většinou opravdu není na dítěti, ale na vás.
Každé dítě je jiné a tak i každé dítě tyto projevy zvládá jinak. Velmi silní introverti, jako je např. můj muž – typ INTJ (introvert se silnou intuicí) jsou schopni si v hlavě vybudovat takové strachy, že s nimi následně nedokážou žít. Každé dítě je jinak citlivé a proto také píšu tyto články. Nejsou pro lidi, kteří jsou naprosto v pohodě a šťastní a pokojení a mají téměř zdravé děti. Píšu to pro ty, které trápí nemocnost jejich dítěte.
Jak zpracovat vaše strachy. Jako první je uvědomění si jich. Pozor! Strach je ego, které vám většinou nenechá si tyto strachy vůbec uvědomit.
Abych dala příklad na sobě. Měla jsem velmi dobrou manažerskou pozici, celkem dost peněz, sama jsem odjela na Nový Zéland a tam cestovala. Následně jsem navštívila i okolní ostrovy – sama. Stopovala jsem v Austrálii, kde je to zakázané a dělala jsem spoustu věcí, které opravdu neukazují na to, že bych měla nějaký strach. Velké ego, které jsem měla a někdy ještě samozřejmě mám (nelze se všeho zbavit najednou) mi ukazovalo, jak jsem dobrá. Ale jak vysoko míříte, tak hluboko pak padáte. I já spadla. Díky bohu v mladším věku. Strach (ego) má mnoho podob. A neříkám, že je vždy na škodu. Naprosto bez něj by to zde asi ani nešlo. Bez ega by někteří slavní nevybudovali svá impéria, leč někteří zemřeli ve velmi nízkém věku.
Pokud chcete pomoci svým dětem, tak doporučuji:
– Minimálně 1x denně meditovat alespoň 15 minut (pokud na to nejste zvyklí, tak jsou meditace velmi těžké a dokážete to třeba jenom 5 minut). Zklidnit mysl (to neděláte, když koukáte do „blba“) je v dnešní době velmi náročné.
– přečíst některé z knih o respektující výchově (Respektovat a být respektován, Nevýchova, Aha rodičovství, pro náročnější – Vychováváme děti a rosteme s nimi apod.) Pro lidi, kteří nemají peníze https://uloz.to/hledej?q=aha+rodicovstvi&autocomplete=std
– uvědomování si sama sebe. Proč křičím na děti. Proč mi vadí, když dítě pláče. Proč mi vadí cokoli co dítě dělá. Proč mi není příjemné, když se malé dítě rozčiluje na veřejnosti. Proč řeším pohledy druhých. Proč srovnávám. Proč žárlím. Proč mám strach z nedostatku peněz. Proč chci být hypermatka a umět něco více než druhé matky. Proč mi vadí, že je dítě pomalé a pomalu se obléká. apod.
– přestat dítě srovnávat. – Sousedovic Pepíček už čůrá na nočníček, ale náš Kubík je stále jak truhlík. A náš Franta nekopíruje svého bratra. To naše Mařenka už umí dělat přemety a zadržuje moč i když nemá. Vysoké nároky na dítě ubližují vašemu dítěti. Přijmout, že každé dítě je jiné a to vaše je skvělé i když začne chodit na nočník za mnohem delší dobu než dítě vaší nejlepší kamarádky.
– vynechat ze svého života alkohol, cigarety či další látky, které zvyšují dopamin uměle (káva, drogy, cukr, mnoho jídla apod.) a začít je nahrazovat přírodními. (sport, meditace, mindfullnes apod.)
– mě pomohla ještě jedna věc. Vždy, když mi něco vadilo, tak jsem se sama sebe zeptala, proč mi to vadí. Nečekala jsem na první odpověď a prostě jsem nechala čas plynout. Postupem času se staly události a mě daná věc přestala vadit. Nedokážu napsat čím to bylo, ale je to tak. Díky tomu, že jsem se ptala, jsem se v danou chvíli dokázala odprostit od situace, která mi vadila.
– ideální je změnit stravu na nízkosacharidovou, pokud Vy nebo Vaše dítě trpíte úzkostmi. U dětí je to ale trochu složitější. Tam bych spíše doporučovala jíst vyváženě a omezit sacharidy. (de velmi záleží na tom, v jakém stavu dítě je)
Toto jsou body, které pomohly mě. Až ve sledu dalších událostí se připojil David (nebo to možná bylo naopak :-)) a já mohu napsat, že když jdete každý den nahoru, tak zjistíte, že se uleví nejen celé rodině, ale hlavně vám samotným.