Trocha filozofie v deštivý den ještě nikomu neublížila :-) Na televizi se nedíváme a rád sdílím s lidmi své vize. Třeba se vám něco z mých myšlenkových toků zalíbí a na chvíli se zastavíte, zapřemýšlíte a nakonec třeba i zauvažujete o změně. Protože změna je život.

Žena mi říkala, že se mám vyjádřit k umrtí děťátka, které přinesla sestřička mrtvé mamince.

Vyjadřovat se nebudu – protože je to dost velká tragédie. Ale pro všechny zúčastněné.

Celé mne to ale vede k jiné myšlence, kterou mám už dlouho. V některých svých článcích útočím na školu. Jenže neútočím na konkrétní učitele. Chci pouze rozpoutat co největší diskuzi o tom, co vnímám jako špatné a to je školský systém.

Poukazuji na nefunkční systémy. Systémy se skládají z lidí, to je jasné. A proto říkám, že každý má začít u sebe. A proto – pomůžete mi? Jen tak můžeme něco změnit.

Pomůžete mi tak, že se nejprve zamyslíte? Nejlepší pomocí je, že budete šířit můj text a blog, protože čím víc lidí bude sdílet tu samou myšlenku, tím lépe. A když vznikne diskuze a budeme sdílet své názory, můžeme v duchu rychlých úprav a změn a respektování názorů ostatních najít ideální řešení.

Ale zpět k názvu článku. Co je na světě naruby? Zdá se mi, že hodně věcí. Manager z korporace, který sedí za svým stolem, bere sto padesát tisíc hrubého – ano takové znám – zodpovědnosti má tolik, že když něco udělá špatně, najde si maximálně místo o korporaci vedle – tak ten je free cool a in.

Zato sestřičky v nemocnicích, hasiči a další profese, které zachraňují životy, starají se v mateřských školkách o to nejdražší, co máme – tak tito lidé mají na svých výplatních páskách nejnižší platy. Někde jsem slyšel vtip o sestřičce a učiteli – myslím, že tato dvojice má v rodinném rozpočtu skutečně občas mezery.

Proč máme reklamy na jídlo, které jídlem není? Proč lidé, kteří společnosti přináší maximálně tuny a tuny nařízení, papírů, zákonů, které nemají moc smysl, proč tito lidé jsou považováni za něco víc? Mají více peněz, mají větší prestiž, jsou na tom všeobecně lépe a často ještě jsou hamižní a neustále mají málo. A tak odklánějí a volají chyťte zloděje.

Já osobně se obracím zády k systému školy, obracím se zády k právu – přesto, že mne neznalost zákona neomlouvá, žádné zákony skutečně neznám. Obracím se zády k politice, korporacím – ty využívám, místo aby ony využívaly mě, k hamižným právníkům, lobbistům a dalším.

Na našeho syna nejvíce funguje jednoduchá taktika – nebudeme si s tebou hrát, když děláš nepěkné věci. A tak si nebudu hrát s politiky, právníky, odkláněči, takzvanými ekonomy, kteří vidí maximálně do vlastní kapsy.

A čím víc se s těmito lidmi nebudeme bavit, tím více se budou muset bavit pouze mezi sebou a odklánět od sebe navzájem. A tím hůře jim bude.

To je můj návrh řešení. Boj přináší pouze energii pro ty, se kterými bojujeme. Je to známý fakt – špatná reklama je taky reklama.

No a tak hurá do lesa, hurá na kolo, hurá zdravě jíst, hurá filozofovat o tom, jestli je ADHD fajn nebo ne. Učit se zajímavé věci z YouTube, Googlu, vydávat videa, pracovat na naší rodinné mikrofirmě, která se snaží jak může, aby nepodporovala mocnou kreaturu korporací, právníků a dalších hamižníků.

Co byste dělali, kdybyste měli na účtě sto miliard? Bylo by vám stejně jako některým toto pořád málo? Jak jsem psal o strachu – tito lidé mají pouze enormní strach, ale neuvědomují si to.

Strach zabíjí myšlení. A lidi.

Komentáře