Druhý mlátí prvního – řvou oba. Nechce jídlo – chce jen mlíčko aaaa? Řve. Když spí – neřvou!
Ale taky si skvěle hrajou, zkoumají svět, učí se. Někteří se učí chodit a? Řvou, když spadnou.
Ale jsou to děti a rozhodli jsme se pro ně udělat to nejlepší, co v tuhle chvíli umíme. A tím nejlepším je pozorovat sami sebe, učit se pracovat se svými emocemi a sami se sebou. Protože naši malí na tlak nereagují.
Jako mámotáta na rodičovské myslím občas na metodu Naomi Aldort, která říká – separate. Oddělte se od svých emocí. Jenže ve mně vybuchuje jaderná elektrárna a oddělit se někdy od zapáleného doutnáku je skutečně nadlidský výkon – tolik odmeditováno opravdu nemám. Ale trénink je trénink. A tak se odděluju jak můžu. Takový mindfulnes výkon je hodný zenového mistra.
Protože když řvou oba, zvoní telefon, na zemi jsou rozsypané hračky a to jen proto, že je zábava je rozsypat a táta po nich pak šlape – to se pak odděluje od emocí.
Momentálně už jsme ve fázi, kdy dokážeme s větším synem zvládnout oblékání. Ale aktivní odpor kladený oblékání byl také mnohdy nad tátovy síly.
Osobně se neustále snažím zjednodušovat a zlehčovat život u nás doma. Žehlení není potřeba, vaříme v troubě, protože tam se jídlo pouze vloží a vytáhne, máme minimální počet věcí, které se dají roztahat, rozebrat, rozbít a je nám lépe – rychleji se pak uklízí. Ale máme bazén a trampolínu, takže větší netrpí nedostatkem zábavy – právě naopak.
Když dojde zábava s hračkami, přichází na řadu zábava s rodiči. Nejoblíbenější hra – zkoušení. Dominiku? Ty zkoušíš. Aaaano zkoušííím. A u toho se směje jako liška. Hledá hranice. Testuje.
Skutečně aktivní odpor kladený u oblékání, jídla, uklízení, dříve chození na záchod a nočník – to vše vytahuje tyče u reaktoru a ten chce explodovat, mlátit, zuřit. A přitom se snažím v klidu řešit – Dome takhle se to ale nedělá. Ale já jsem malý dítě zní často odpověď tříletého.
A tak si važme našich maminek, našich žen maminek a vůbec všech potenciálních maminek, které se u nás na tři roky zapíšou do kurzu tréninku meditace, vytrvalosti a sebeovládání, protože malí čertící jsou sice malí, ale umí být dokonalým testem onoho sebeovládání.
Já zkouším, já hraju tati – tohle oni umí.