Taky se vám to někdy stalo? Domlouváte se se svým dítětem a prostě to trochu trvá. Víte, že dojdete k dohodě, ale ten čas, který trávíte dohodou je leckdy delší než celá akce. Rozhodně by bylo jednodušší říci: „Jdeme, já to takhle řekla, tak to tak bude.“ Ale to neuděláte, víte, že to nepřinese ten správný efekt a Vaše dítě bude natlakovené nerespektem. No a pak to ti menší musí vyřvat, ti větší „vyzlobit“, ti ještě větší si to omezení prolejou v hospodě u pivka, no a ti, co zažili to největší omezení svobody mají leckdy velmi velké zdravotní problémy.
No a do této vaší dohody přijde někdo cizí. Někdo, kdo je tam nečekán, nezván, ale i tak přijde. A řekne: „Ale musíš poslouchat svoji maminku, takhle to přece nejde, abys ji nějak odporoval.“
Tím, že je tento element nečekán a nezván, tak povětšinou zaskočí nejen mě, ale i moje děti. Kde se to v lidech bere, že si myslí, že musí „zachraňovat“ za každou cenu nějakou situaci? Vím, je to záchranář, který si myslí, že bez nich by to na tomto světě opravdu nešlo.
Uf, je to náročné někdy, ale vlastně proč ne. Je to život a někdy vám prostě někdo do něj přijde a rozhovor nakloní vaším směrem.
A chcete vědět, jak to vypadá následně dále?
Syn je nespokojen, protože ho někdo vyrušil z jeho toku myšlenek. Dom je introvert a má rád věci dokončené a v pořádku. V tu chvíli jsme sice já zaskočená a uděje se situace povětšinou tak, jak určí daný element.
V případě, že se těchto „malých“ nedorozumění stane přes den více, tak vím, že v jeho věku (4r) dojde třeba večer k velmi silnému mrnění (víte co myslím tímto slovem?). Prostě mu není nic dost dobrý. V případě, že přes den zažije mnohem více takových nerespektů, tak večer řve jako tygr v kleci. No a ve chvíli, kdy ho nerespektuji týden v kuse, tak vím, že budeme mít nějakou nemoc.
(p.a. – tak a teď si prosím dejte do toho posledního odstavce dospělého člověka. Člověka, který přijde z práce, kde není respektován jeho názor. Člověka, kterého jeho protějšek nerespektuje. Apod. => věřím, že si dokážete představit, co všechno může přijít. Hádka, výbuch, velké množství alkoholu. Ta natlakovanost prostě musí VEN.)
Výše jsem popsala situaci, která se může stát komukoli. Pokud neumíte s vlastním dítětem dělat dohody, tak doporučuji: fcbk skupina Dovychovat, podívat se na videa od Nevýchovy, kniha Respektovat a být respektován. Těch knih je spousta. Každopádně, nemyslete si, že si přečtete knihu a hned budete umět dělat dohody. Je to velmi náročné a dráhy v mozku jsou velmi dobře z dětství ukotveny. Všichni jsme zažili autoritativní výchovu a myslím, že nenajdu široko daleko nikoho, kdo řekne, že ne. Bylo to v té době prostě normální. I naši rodiče v tom byli vychováni.
Přepsat tyto dráhy v mozku je opravdu velmi náročné. Dá to spoustu uvědomování, klidného přemýšlení sama nad sebou a pak neustálého zkoušení a zjišťování, kde jsou ty pravé hranice. Je to opravdu velmi náročná práce sama na sobě. Né ovšem na dítěti.
Ještě bych chtěla upozornit na „hraný“ respekt. V obličeji máme obrovské množství mimických svalů, které se dle vaší nálady, vašich myšlenek umí prostě stahovat. Na tomto světě existuje celkem dost lidí s kterými nemusíte vůbec mluvit a přitom ví, co si myslíte. Z Vašich gest či mimiky.
Z osobní zkušenosti mohu říci, že pokud máte nějak nemocné dítě, tak ve chvíli, kdy na sobě začnete pracovat, resp. Zbavovat se všech svých strachů (z podvědomí a nevědomí), tak se uleví i Vašemu dítěti. A zlepší se vám partnerský vztah.
Přeji mnoho štěstí.